Bílá sobota
V křesťanském kalendáři je Bílá sobota dnem před Velikonoční nedělí, součást Svatého týdne a velikonočního tridua.
Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. Teprve po západu slunce (v dnešní době také už odpoledne) se konají obřady Velikonoční vigilie.
Tímto dnem končí postní doba. Svůj název den získal zřejmě od bílého roucha neofytů, kteří jsou křtěni při velikonoční vigilii.
Liturgie vigílie Bílé soboty (v pravoslavné církvi také Velké soboty) má čtyři části - liturgie světla (požehnání ohně a paškálu, průvod se světlem a zpěv exultet, který zpívá jáhen či kněz), bohatou bohoslužbu slova, křestní obřady (křest dospělých, kteří současně přijímají i svátost biřmování a eucharistii) a bohoslužbu oběti. Jedná se o nejdůležitější liturgii celého roku.
