Rozkvět feudalismu v našich zemích za posledních Přemyslovců a Lucemburků
Ve 13. a 14. stol. se český stát vnitřně upevnil , hospodářsky zesílil , dosáhl největšího územního rozmachu v celé své historii a zaujal přední místo mezi středoevropskými zeměmi. Císařské koruny pak dosáhl jako první z českých panovníků Karel čtvrtý. Prohlubující se majetkové rozdíly vedly k rozdělení šlechty na vyšší ( pány ) a nižší ( vladyky , zemany , rytíře ).Velký rozmach prodělávalo v této době zemědělství , kde se všeobecně rozšířilo užívání pluhu a plně se prosadil troj polní systém hospodářství. Pro rozšíření obdělávané plochy půdy a pro zvýšení výroby měla velký význam postupující kolonizace,která dosáhla ve 13. stol. svého vrcholu. Na rozdíl od předchozí etapy kolonizace prováděné domácím obyvatelstvem , stávali se nyní novými osídlenci , převážně v pohraničních oblastech , hlavně němečtí kolonisté. Prostřednictvím tzv. lokátora skládali feudálnímu pánovi určitý obnos peněz , zvaný zákup a feudál jim za to zaručoval dědičné užívání půdy za pevně stanovené poddanské dávky a povinnosti. Pokrok v zemědělské výrobě umožnil i plné oddělení řemesla od zemědělství.
V této etapě kolonizace docházelo nejen k rozšiřování zemědělské půdy a zakládání nových vesnic , ale i k zakládání prvních středověkých měst. Města vznikala buď z dosavadních podhradních sídlišť , nebo byla zakládána na dosud neobydlených plochách , na zeleném drnu ( či louce ). Zakladatelem měst byl většinou král a města jím založená se nazývala královská. Obyvatelé královských měst vytvářeli novou složku feudál. společnosti , která požívala větších osobních i kolektivních svobod a práv. Vládnoucí vrstvou ve městech se stal patriciát , nejbohatší měšťané , vesměs obchodníci , pocházející často z řad německých kolonistů. Další vrstvu městského obyvatelstva tvořili řemeslníci. Sdružovali se podle oborů v ochranné organizace zvané cechy. Cechy rozhodovaly o počtu mistrů , dohlížely na jakost a ceny výrobků , určovaly mzdy tovaryšů .
Vedle měšťanů byla v každém městě i početná vrstva chudiny. Měšťané královských měst vytvořili postupně tzv. městský stav a usilovali o rovnoprávné postavení se šlechtou a duchovenstvem. Velký rozvoj zaznamenala ve 13. stol. těžba drahých kovů , která měla vliv na celý hospodářský život země. Umožňovala v širokém rozsahu ražbu mincí , a tím i přechod od naturálních forem hospodářství k peněžní soustavě. Stříbro , jehož ložiska byla v českých zemích a na Slovensku v té době nejbohatší v celé Evropě , bylo i významným zdrojem moci českého krále. Za vlády posledních Přemyslovců a Lucemburků ,se české země staly jedním z center evropské kultury. Vedle rozsáhlé výstavby měst bylo postaveno i mnoho královských a šlechtických hradů a církevních staveb v novém gotickém slohu. Rozvíjelo se i gotické Malířství a sochařství a do literárních děl pronikala spolu s češtinou i světská tematika. Pro rozvoj vzdělání mělo velký význam zakládání městských škol a zejména založení university Karlem čtvrtým v Praze ( 7. 4. 1348 ). Od konce 14. stol. docházelo ke stagnaci hospodářství , oslabování panovnické moci a k zesílení rozporů mezi jednotlivými vrstvami společnosti. Narůstající všeobecná nespokojenost se soustřeďovala proti církvi , která ovládala nejen duchovní život , ale stala se postupně i největším feudálem v zemi.
Na počátku 15. stol. vlastnila 1/3 veškeré půdy. Všeobecný odpor vzbuzoval i rozmařilý život duchovenstva , honba za ziskem , prodávání odpustků a úřadů. Za peníze si mohl věřící koupit odpuštění hříchů , případně i těch , kterých se teprve dopustí. Pro shrnutí : vznik měst - z řemeslnických a obchodních osad a tržišť u klášterů , v podhradí knížecích sídel , na obchodních křižovatkách při brodu řek , nebo na zeleném drnu ( dosud neosídlené místo , významné ekonomicky , vojensky či politicky ) , horní města u naleziště rud. Druhy měst - a. královská - zakládána panovníkem , např. Plzeň , Litoměřice , Brno , patří králi.
b. poddanská ( zakládána církevní šlechtou , zvl. při klášterech , nebo světskou na panské půdě ) , např. Pardubice , Telč. Specializace - horní města - Jihlava , Kutná Hora , Stříbro , Příbram , Banská Štiavnica a Gelnica. obchodní centra , přístavy ( Benátky , Janov , Bruggy , Antverpy ).
Lokace - založení města s pečlivým výběrem místa ( z hlediska ekonomického či vojenského ) , komunikační možnosti - tj.doprava , vhodné podmínky obrany ( kopec apod. ). Lokátor prováděl středověké osidlování , od 12. stol. přesný stavební plán - pravidelný půdorys - ve středu bylo náměstí ( tržiště , radnice , farní kostel s hřbitovem ) , kolem síť hlavních ulic ,plus kratší ulice , velmi špatné hygienické podmínky ( odpady a splašky vyhazovány z domu na ulici ) , proti zločinnosti zde fungovali hlídači tzv. biřicové. Hradby - kamenné ( původně dřevěné ) s obrannými věžemi a městské brány ( vstup do města ) , valy , vodní příkopy , padací mosty . Za hradbami - neopevněné předměstí - budovy patřící k městu – kovárny hrnčírny , obydlí služebnictva , tovaryšů , učňů , chudiny a obydlí kata. Městská práva - tržní ( konat pravidelně trhy - příjmy do městské pokladny ) , mílové ( monopol výroby v okruhu jedné míle ( 9 - 10 kilometrů ) , skladu ( povinnost kupce procházejícího městem vyložit zboží na prodej a zaplatit clo ) várečné ( vařit pivo ) , hrdelní ( odsoudit k smrti a popravit ) , právo obehnat město hradbami , právo městské samosprávy - v čele purkmistr s konšelskou radou ( 12 členů ) - volena na rok , rychtář předsedal konšelskému soudu a vybíral daně pro královskou pokladnu , soudil spory.
Sociální složení měst - a. plnoprávní - nejbohatší , vlastníci majetku - dům , dílna. - městský patriciát , řídili město , část řemeslníků ( nejbohatší - řezník ) , mistři . b. částečně plnoprávní a neplnoprávní - střední vrstvy a chudina ( bez majetku a podílu na správě města ) , tovaryši - pracovali v dílně u mistra za nízkou mzdu , učňové - za jídlo a oblečení , nádeníci - příležitostné práce , nejtěžší práce ( stavby domů , práce na polích ). c. se zvláštními předpisy - žili ve městě , ale podléhali jiným normám - duchovenstvo , šlechta , studenti , universitní učitelé. d. Židé - vyhoštěni , uzavřeni v ghettech.
Cechy - sdružení výrobců jednoho řemesla , kontrola kvality výrobků , určování cen , výše mzdy a pracovní doby.
Význam měst - centra řemesel a obchodu , obranný , strategický význam ( opevnění , finanční prostředky ) , obrana země i obyvatel , vliv na rozvoj peněžnictví , sociální centra ( špitály , chudobince , sirotčince ) , centra kultury a vzdělanosti - školy při farních chrámech.b. období upevnění českého státu , konec vnitřních rozbojů a bojů o trůn , stabilizace královské moci , překonání údobí rozdrobenosti , vznik a rozvoj měst , dovršení osídlení země.
Přemysl Otakar první ( 1197 - 1230 ) - obratná politika a manévrování ve sporech mezi znepřátelenými uchazeči o německý trůn ( Filip Švábský * Ota čtvrtý z rodu Welfů ) - obnovení královského titulu v Čechách , tentokrát již dědičného , uznán i papežem - stvrzen císařem Fridrichem druhým ( zároveň sicilský král z rodu Štaufů ) roku 1212 ( 26. 9. ) Zlatou bulou sicilskou ( bula - královská kovová pečeť ) , vedle uznání dědičného královského titulu i právo Čechů volit svého krále ,právo investitury pražských biskupů , uznání tehdejšího rozsahu českého státu , závazky vůči římské říši byly jen symbolické ( téměř nezávislost ) , právo českého panovníka volit císaře Svaté říše římské ( jeden ze 7 kurfiřtů ) , pouze povinnost lenní přísahy věrnosti císaři , účasti na římských sněmech. Došlo k nahrazení seniorátu primogeniturou - prvorozenectví , tj. nejstarší syn krále je jeho nástupce - uzákoněno na sněmu v Praze 8. 6. 1216 , syn Václav korunován 1228 místo Děpolta třetího z vedlejší větve Přemyslovců , který měl nárok na trůn podle původního stařešinského zákona.
Došlo také ke změně znaku českého království - dosavadní černá ( tzv. svatováclavská ) orlice byla nahrazena obrazem dvouocasého lva v červeném poli ( symbol vlády v obou zemích - Čechách i Moravě ).
Po několikaletých sporech a bojích s pražským biskupem Ondřejem vydal Přemysl 5. 3. 1222 tzv. Velké Privilegium církvi. Biskupovi v něm byla uznána soudní pravomoc nad duchovenstvem , právo dosazovat kněze , právo na desátek. Kostely a kláštery byly vyňaty z pravomoci hradských úředníků a podřízeny přímo králi , který si zachoval též vrchní pozemkové vlastnictví nad všemi církevními statky.
Roku 1226 - začátek vnější kolonizace pohraničí ( doloženo emfyteutické právo ) , založil 13 královských měst - např. Hradec Králové , Litoměřice , Uničov , Bruntál , Znojmo. Roku 1210 provedl Přemysl mincovní reformu - nekvalitní denáry nahrazeny Brakteáty ( bractea - plíšek ) - jednostranná ražba. - vrchol románského umění - růst obliby václavských a prokopských legend , 1204 Prokop prohlášen za svatého.
Mater verborum ( matka slov ) - latinský biblický slovník s českými glosami , chorál Sv. Václave ( vál. píseň české šlechty )
Václav první ( 1230 - 1253 ) - zvaný Jednooký , za ženu měl Kunhutu ( dcera krále Filipa z rodu Štaufů ).
České království bylo jedním z předních států ve střední Evropě , podpora kolonizace , příchod cizinců , zvl. z Německa - dovední řemeslníci , zkušení horníci a obchodníci . Vznikají další města ( Most , Jihlava ), v Praze vzniklo velké tržiště na Staroměstském náměstí , spolu s dalšími osadami součást ustanoveného Starého Města pražského. Roku 1241 byl odražen na českých hranicích útok mongolských Tatarů , kteří vyplenili Moravu ( bitva u Lehnice , poražen slezský kníže Jindřich druhý Pobožný ) , roku 1246 získal Václav Horní a Dolní Rakousy - počátek bojů o tzv. dědictví babenberské mezi Štaufy , Arpádovci a Přemyslovci . Rozkvět stříbrných dolů , zvl. v Jihlavě , za vlády Václava prvního začíná do Čech pronikat gotika a rytířská kultura - turnaje prokazující statečnost a válečné umění , galantnost , dvorská poezie ( potulní pěvci u dvora ) - oslava rytířských cností a půvabu krásných dam v romantických písních. - budování rodových sídel - zděných hradů na těžko dostupných místech s pevnými vysokými zdmi , věžemi , bránou a padacím mostem , šlechtické erby - symbol rodu.
Přemysl Otakar druhý ( 1253 - 1278 ) - tzv. král železný a zlatý ( vojenská síla a moc + bohatství ) - nejen nejslavnější a nejmocnější panovník v Čechách , ale i ve střední Evropě. Byl zastáncem výbojné politiky , výhodné sňatky a smlouvy , získal Rakousy po sňatku s Markétou Babenberskou , rozšířeny 1269 dědictvím o Korutany a Kraňsko. Roku 1260 ( 12. 7. ) porazil Přemysl v bitvě u Kressenbrunnu v Dolních Rakousích vojsko uherského krále Bély čtvrtého a získal tak Štýrsko. Roku 1261 se rozvedl s Markétou babenberskou , vzal si uherskou Kunhutu ( na upevnění míru s Bélou ) , roku 1266 připojil k Čechám Chebsko ( věno Přemyslovy matky Kunhuty z rodu Štaufů ) - české panství sahalo od Krkonoš až k jaderskému moři - nejmocnější středoevropský stát. Na žádost papeže se Přemysl zúčastnil křížové výpravy na pomoc řádu německých rytířů proti pohanským Prusům. Na břehu Baltského moře položil základy hradu Královci - dnešní Kaliningrad ( roku 1255 ) , pokusil se obnovit český vliv v Polsku . Po Bélovi čtvrtém začal mít spory s uherským králem Štěpánem V. , bez problémů ho porazil a dočasně ovládl Bratislavu, Nitru - spor skončen bratislavským mírem 1271.
Vnitřní politika: vznikl zemský soud v Čechách , z původně královské instituce se postupně stal orgánem české šlechty a projednával její majetkové a trestní záležitosti . Z počátku král byl podporován šlechtou , později však proti němu vznikl odboj. ( v čele Záviš z Falkenštejna ). Podporoval kolonizaci a podnikání , založil nových 25 měst s plánovitě budovanou hospodářskou , správní a obrannou soustavou , např. Chrudim , Kolín , Čáslav , České Budějovice . - zdroj velkých příjmů , rozvoj zemědělství , řemesla a obchodu.
Přemysl byl již tak mocný panovník ve střední Evropě , že se začal ucházet o německou korunu a římské císařství , ovšem z obavy německých knížat i papeže ze silného panovníka proběhlo zvolení říšského krále bez vědomí Přemka ( kurfiřta ) roku 1273 - zvolen byl tehdy ještě bezvýznamný hrabě Rudolf Habsburský , Přemek to bral jako podvod , začal otevřený boj , nejvýznamnější boje proběhli roku 1276 , proti Přemyslovi zahájila odboj i část české šlechty vedená mocným rodem Vítkovců v čele se Závišem z Falkenštejna. Přemysl byl donucen 25. 11. 1276 uzavřít s Rudolfem mír a vzdát se rakouských zemí i Chebska. Po potlačení odbojné české šlechty zahájil roku 1278 proti Rudolfovi ozbrojený boj. K rozhodující bitvě došlo ještě téhož roku na Moravském poli u Suchých Krut ( Dürnkrut ) , české vojsko bylo poraženo , Přemysl zahynul .
Vítězný Rudolf se zmocnil alpských zemí ( základna rodu Habsburků ) , na 5 let ovládl Moravu , Čechy dány do správy Otovi Braniborskému , poručníku nedospělého kralevice Václava.
Braniboři v Čechách - drancování země braniborskými vojsky , zabírání statků , loupení , zločinnost a neúroda - hladomor ,epidemie , úsilí Rudolfa o rozbití české státnosti . Proti tomu se staví česká šlechta a města ( co by teď dali za Přemka ) , Braniboři jsou donuceni k odchodu , získána zpět Morava , po vyplacení vydán 1283 šlechtě do té doby s matkou vězněný nezletilý Václav druhý.
Václav druhý ( 1283 - 1305 ) - z počátku ovlivněn rádcem Závišem z Falkenštejna ( manžel vdovy Kunhuty ) , obnoven pořádek v zemi. Zprvu Václav Závišovi důvěřoval , pak údajně připravoval spiknutí proti králi ( vliv Rudolfa habsburského ) v lednu roku 1289 ho dal uvěznit a 24. 8. 1290 pod hradem Hluboká popravit.
Václav zdokonalil správu země ( zemské právo a soudnictví v rukou šlechty , svobodné postavení měst ) , královská rada sestavená z velmožů se stala nejvyšším poradním orgánem. Začalo se těžit stříbro v Kutné Hoře ( 1290 ) - 40 % tehdejší evropské produkce stříbra , z dolů pravidelné příjmy do královské pokladny - k zvelebení dvora i země.
Roku 1300 vydal horní zákoník ( lus regale montanorum ) - 4 knihy o dolování i s prvky sociální péče pro horníky , vzor pro horní města na Moravě , Slezsku a Slovensku. Téhož roku provedl mincovní reformu , začal razit groše , z počátku za pomoci italských odborníků v Kutné Hoře ( 1 groš - 3,86 g Ag ) , získal zpět Chebsko. Roku 1300 po vymření Piastovců mu byla nabídnuta polská koruna - korunovace v Hnězdně , sňatek s Piastovnou Eliškou Rejčkou - velká česko-polská říše. Po vymření Arpádovců v Uhrách roku 1301 nabídnuta uherskými pány koruna uherská - přijata pro dvanáctiletého syna Václava.
Byl korunován ve Stoličném Bělehradě , přijal jméno Ladislav pátý. Uherská šlechta však začala protestovat , nechtěli českého krále , Václav druhý proto podniknul roku 1304 tažení do Uher - neúspěšné , návrat Václava třetího zpět do Čech ,zřekl se uherské koruny , téhož roku vtrhl římský král Albrecht do Čech , neúspěšné obléhání Kutné Hory ( poražen ) , Roku 1305 během jednání o mír mezi vídeňským a pražským dvorem Václav druhý zemřel. ( chatrné zdraví od dob veznění )
Václav třetí ( 1305 - 1306 ) - sňatek s Piastovnou Violou Těšínskou , proti českému králi se začal formovat odboj části polské šlechty ( Vladislav Lokýtek ) , Václav chtěl polskou korunu udržet , připravoval se na tažení do Polska , na cestě v Olomouci zavražděn ( nebo taky leukémie ) - dynastie přemyslovců vymřela po meči.
Následovala krátká vláda Rudolfa Habsburského ( 1306 -1307 ) -" krále bez koruny " , sňatek s vdovou Eliškou Rejčkou , 1. Habsburk na českém trůně , přijat jako cizák , neoblíbený , šetřivý , nemocný. Po jeho smrti přijat většinou šlechty za krále
Jindřich Korutanský ( 1307 - 1310 ) - pán v Korutanech , Kraňsku a Tyrolsku - slaboch , bezradnost , rozchvácení král. majetku , neklid.
Nástup Lucemburské dynastie na římský trůn - Jindřich sedmý Lucemburský ( 1308 - 1313 ) - po zavraždění Albrechta habsburského
V Čechách nespokojenost v vládou Jindřicha korutanského - spiknutí části české šlechty ( Jindřich z Rožmberka ) , jednání Jindřicha sedmého s českou šlechtou - sňatek 18leté Elišky Přemyslovny s 14letým synem Jindřicha Janem
Jan Lucemburský ( 1310 - 1346 ) - tzv. král cizinec.( moc času v Čechách nestrávil ) , vydal inaugurační diplomy - roku 1310 pro Čechy a roku 1311 pro Moravu ( vytvoření dualistického vztahu mezi králem a šlechtou , vymezení práv, svobod šlechty ) = omezený královské moci , ambiciózní Jindřich z Lipé byl považován pro své mocenské postavení nekorunovaným českým králem , spory panovníka a šlechty uzavřeny tzv. Domažlickým mírem roku 1318 - respektována práva šlechty , je ji svěřena správa země. Začátkem roku 1320 jmenoval Jindřicha z Lipé zemským hejtmanem.
Zahraniční politika - Jan byl významný a statečný válečník , po roztržce s Eliškou Přemyslovnou ( přece v tom byla ženská ) sídlil většinou mimo Čechy , účastnil se mnoha různých tažení , v zahraničí hájil zájmy českého státu - úspěšná územní expanze , roku 1322 získal trvale Chebsko , roku 1329 rozšířil český stát o Horní Lužici ( Zhořelecko ),pak část Slezska , roku 1335 při setkání v Trenčíně urovnání sporů českých , polských a uherských panovníků , Jan se zřekl polské koruny,Kazimír třetí zase Slezska . Jan měl také styky s francouzským dvorem - šíření vyspělé francouzské kultury do českých zemí , kralevic Václav ( při biřmování jméno Karel ) a vzděláván u francouzského dvora - 1333 návrat z Francie a Itálie jako Markrabí moravský , od roku 1337 vedl za otce správu země , čelil rozvratu panovnické moci , pomoc papeže Klimenta šestého - 30. 4. 1344 pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství , Jan Lucemburský padl 26. 8. 1346 v bitvě u Kresčaku ( Crécy ) v boji s Angličany ve stol. válce na straně francouzského krále.
Karel čtvrtý ( 1346 - 1378 ) - 1. český král a zároveň římský císař , významný evropský státník , vzdělanec ( znalost latiny , francouzštiny , němčiny , italštiny a češtiny ) , nazýván otec vlasti , české království základem lucemburského panství , Čechy se staly centrem Svaté říše římské , Praha sídelním městem krále a centrem říšské politiky. Studoval na pařížské universitě , v Čechách navázal na přemyslovské dědictví ( po matce ) , posílil královskou moc. Politický vývoj v Čechách - nejstabilnější celistvá část říše , ke korunovaci zhotovena tzv. svatováclavská koruna , vznikla nová státoprávní instituce - tzv. Česká koruna - pro české soustátí ( království české , markrabství moravské ,slezská knížectví , Horní a Dolní Lužice). Rovnováha hlavních sil politické moci : opora krále o část vyšší šlechty ( úřady ) ,církev a královská města ( růst příjmů do královské pokladny - pravidelné daně , těžba stříbra ).
1355 - neúspěšný návrh zemského zákoníku Majestas Carolina - odpor panstva , pocit omezování výsad , nepřijat.
1356 - vydán říšský zákoník Zlatá Bula - stanovena výsadní postavení českého státu a českého krále v říši ( první mezi kurfiřty ) , pro český trůn platila i ženská posloupnost , požadavek , aby kurfiřti znali cizí jazyk ( i češtinu ).
- hospodářská prosperita , podpora podnikání , českým zemím se do roku 1380 vyhnula epidemie moru , Praha byla obchodním střediskem , bohaté stříbrné doly , ale převaha zemědělské ekonomiky a poloha mimo hlavní obchodní cesty , Čechy přes pokusy o spojení se západ. Evropou na okraji nových trendů ( málo bohatého městského patriciátu )
- dlouhé období míru - obratná jednání a smlouvy místo válečných tažení , politicky uvážlivé sňatky - územní zisky - Svídnicko , zbytek Slezska , panství v Bavorsku , Míšeňsku , Falci.
4 manželky : Blanka z Valois, Anna Falcká , Anna Svídnická , Alžběta Pomořanská , dědicem české a římské koruny se stal nejstarší syn Václav ( 1363 jako 2letý korunován českým králem , 1376 římským králem ) , mladší Zikmund – Braniborsko a uherská koruna ( 1378 ) , nejmladší Jan ( Zhořelecko ).
1348 - založeno pražské vysoké učení ( 1. univerzita ve střední Evropě - medicína , teologie , právnická, filozofie ).
Karel také založil Nové Město pražské , upravil pražský hrad , nechal postavit Kamenný most ( Karlův ) , hrad Karlštejn s kaplí sv. Kříže , Staroměstská radnice , Karolinum.
Václav čtvrtý ( 1378 - 1419 ) - od roku 1376 římským králem , císařské korunovace nedosáhl . Hospodářská pasivita ,devalvace groše , morová epidemie roku 1380 , vzrůst zločinnosti , růst sociál. napětí , odboj české šlechty proti králi ( v čele moravský markrabě Jošt ) , roku 1394 útok panské jednoty na krále - zajat ve Dvoře Králové , uvězněn na Žebráku ( osvobozen bratrem Janem Zhořeleckým ) , panskou koalicí byl donucen přijmout roku 1396 její požadavky - do nejvyšších zemských úřadů a do královské rady bude dosazovat místo měšťanů a nižší šlechty jen členy starobylých panských rodů. Roku 1400 ( 20. 8. ) byl Václav čtvrtý sesazen z říšského trůnu pod záminkou , že je neužitečný , líný a pro římskou říši úplně nevhodný. Na jeho místo byl zvolen Ruprecht Falcký.
6. 3. 1402 Zikmund zajal Václava čtvrtého a přes rok ho věznil ve Vídni.
18. 1. 1409 - Václav vydal dekret Kutnohorský , kterým bylo upraveno hlasovací právo na pražské universitě. Češi dostali 3 hlasy místo dosavadního jednoho. Na podzim 1409 byl zvolen rektorem univerzity Jan Hus.
16. 8. 1419 zemřel Václav čtvrtý.
c. z doby Přemyslovců - duchovní česká píseň - Píseň ostrovská , staročeský epos Alexandreis z konce 13. stol. - česká verze eposu o Alexandru Velikém , inspirován válečnými výpravami Přemysla druhého. Kronika zbraslavská ( namířená proti šlechtě ) - na oslavu Václava druhého , zakladatele cisterciáckého zbraslavského kláštera , autor Opat Ota , dokončena v 14.stol. Petrem Žitavským. Pasionál abatyše Kunhuty ( dcera Přemka druhého ). Tzv. Rožmberská právní kniha - příručka českého zemského práva.
- rozmach gotického stavitelství - pětilodní chrám v Sedlci , Vyšší Brod , Tišnov , Třebíč , stavba hradů pro panstvo a tvrzí pro zemanstvo , pražská staronová synagoga z roku 1280.
Podpora vědy a umění - zájem o filozofii , právo a teologii , nositelem kultury a literatury nejen církev , ale i šlechta. - podpora světského umění , na českém dvoře minnesängři Ulrich von Etzenbach a Heinrich von Meissen.
1348 - založena pražská univerzita - 4 fakulty - teologie , medicína , filozofie , právo. První učenci byli Češi , ale i cizinci z pařížské Sorbonny a anglického Oxfordu.
- sochařství a malířství - nástěnné a deskové malby - Mistr Třeboňského oltáře , mistr vyšebrodského oltáře , Mistr Theodorik + iluminace v rukopisech knih. všestranný rozkvět vědy , vzdělanosti a literatury v době lucemburské - vedle univerzity a klášterních škol - síť městských škol partikulárních ( latina , základy umění ) - pro chlapce , na venkově farní školy.
- výrazné uplatnění češtiny ( PŘEVAHA V LITERATUŘE ) - žánrové bohatství literatury : legendy ( o Katce , Prokopovi ) , soubory kázání - Postily , veršované rytířské eposy ( dobrodružství a milost. tématika - např. Tristram a Izolda ) , zábavná literatura , milostná lyrika ( Závišova píseň ) , Píseň veselé chudiny , sociální satiry - Hradecký rukopis , Podkoní a žák , počátky dramatu ( Mastičkář ) , odborná próza. Zájem o historii - Dalimilova Kronika , vlastní životopis Vitae Caroli.
